SVÁTEK BOŽÍHO MILOSRDENSTVÍ


Ve shodě s přáním Pána Ježíše se má slavit o první neděli po Velikonocích, což vyjadřuje těsnou souvislost tohoto svátku s tajemstvím Vykoupení. Liturgie tohoto dne nejplněji oslavuje Boha v tajemství jeho milosrdenství.

Svátek Milosrdenství nemá být jen dnem zvláštního kultu Boha v tomto tajemství, ale také dnem milosti pro všechny lidi, a zvláště pro hříšníky. Pán Ježíš totiž obdařil tento svátek velkými přísliby. Ten největší z nich spojil se svatým přijímáním přijatým v tento den: je to příslib „úplného odpuštění vin a trestů", čili stejné milosti, kterou dostáváme pouze ve svátosti křtu. Velikost tohoto svátku spočívá také v tom, že všichni, dokonce i ti, kteří se obrátí až v tento den, mohou vyprosit všechny milosti shodné s vůlí Boží.

Chci, aby ten obraz (...) byl slavnostně posvěcen o první neděli po Velikonocích - řekl Pán Ježíš Sestře Faustyně - tato neděle má být svátkem Milosrdenství (49). Toužím, aby svátek Milosrdenství byl útočištěm a úkrytem pro všechny duše, a zvlášť pro ubohé hříšníky. V tento den je otevřeno nitro mého milosrdenství; celé moře milosti vylévám do duší, které se ke zdroji mého milosrdenství přiblíží. Duše, která přijme svátost smíření a svaté přijímání, dosáhne úplného odpuštění vin a trestů, v tento den jsou otevřena všechna stavidla Boží, skrze něž proudí milosti; ať se žádná duše nebojí ke mně přiblížit, i kdyby její hříchy byly jak šarlat (699). Svátek mého milosrdenství vytryskl z (mého) nitra, aby utěšil celý svět (1517) a je stvrzen v hlubinách mého slitování (420).

Přípravou na tento svátek je novéna, která spočívá v modlitbě korunky k Božímu Milosrdenství (začíná na Velký pátek, trvá devět dní). V Deníčku Sestry Faustyny je zaznamenána ještě jiná novéna, kterou jí Pán Ježíš nadiktoval pro osobní užitek s přísliby, jež se týkají pouze jí. Uvádíme ji zde také pro věřící, kteří se ze zbožnosti chtějí modlit i tuto novénu.